e-mail zpravodaj
Přihlašte se k odebírání novinek na váš e-mail


platební metody
doporučte nás

Barevné zlato - slitiny zlata s jinými kovy

Zlato je kov poměrně měkký, a proto není v ryzím stavu vhodné pro výrobu zlatých předmětů. Ve slitinách s jinými kovy mění hlavně barvy, snižuje se jeho měkkost/tvrdost a naopak zvyšuje otěr.


1/ stříbro, měď, zinek jsou podobně jako zlato velmi měkké, na Mohsové stupnici jsou ve spodní třetině
2/ nikl, palladium, železo a mangan jsou zhruba v polovině stupnice tvrdosti
3/ rozdíl v tvrdostí bývá nejčastěji v přidání niklu anebo palladia, ostatní uvedené kovy se používají sporadicky
 
  Zlato 1/1000 Stříbro 1/1000 Měď 1/1000 Zinek 1/1000 Nikl 1/1000  ostatní Barva
 Tvrdost 2,5 2,7 3 2,5 3,8    
               
 Ryzí 999         1 Ryzí
 Dukáty 986   14       Dukátová
 22 karátů 916 84         Žlutá
916 55,5 28,5       Žlutá
916 32,5 51,5       Sytě žlutá
916   84       Růžová
 18 karátů 750  250         Žluto zelená
752   160 28 60   Bílá/měkké AU
750   22 55 173   Bílá/tvrdé AU
750 160 90       Bledě žlutá
750 155 95       Světle žlutá
750 125 125       Žlutá
750 90 160       Růžová
750 40 210       Červená
750   250       Sytě červená
 14 karátů 585 415         Bledá zelená
585 50 365       Žlutá/měkké AU
585 355 60       Žlutá
589 330 19 6   56 Bílá/měkké AU
592   263 75 70   Bílá/tvrdé AU
586 66 339 9     Červená
 9 karátů 375 625         Bílá
 375  550 75       Bledě žlutá
 375  425  200       Žlutá
 375  312.5  312,5       Zářivá žlutá
 375  200  425       Růžová
 375  75  550       Červená
   Zlato 1/1000 Stříbro 1/1000 Měď 1/1000 Zinek 1/1000 Nikl 1/1000 ostatní Barva


Červené zlato – červený odstín se získává přidáním mědi. Čím vyšší je obsah mědi, tím nižší je tvrdost slitiny, což někdy bývá na závadu pevnosti zlatnického výrobku.
 
Zelené zlato – slitina zlata se stříbrem nebo s kadmiem. Odstín zelené je ovlivňován množstvím stříbra ve slitině.
 
Modré zlato – slitina zlata s ocelí, obyčejně v poměru 18:6. Zvláště v Evropě byl tento odstín zlata oblíben v 19. století, kdy do módy přišly ocelové šperky.
 
Tumbagu – slitina zlata a mědi v poměru 4:1. Vyniká nízkou tavitelností a větší tvrdostí než jiné slitiny zlata a má matný lesk bronzu.
 
Purpurové zlato – tak se nazývá slitina zlata a hliníku obyčejně v poměru 18:6. Jeho barvu nelze označit jako čistě purpurovou, spíše se podobá bronzu se švestkově modrým nádechem. S purpurovým zlatem se veřejnost seznámila poprvé v roce 1937.
 
Bílé zlato – je slitina zlata s kovy, které ho intenzivně odbarvují, takže slitina nabývá čistě bílé barvy, je naprosto stálá na vzduchu a dá se vyleštit do vysokého lesku. Nejintenzivněji odbarvuje zlato nikl a paládium. Zřídka se přidává do slitin bílého zlata rhodium, měď a zinek. Bělozlaté slitiny jsou známy od počátku 20. století, nenašly však zpočátku ve zlatnictví oblibu, díky své tvrdosti byly spíše používány v hodinářském průmyslu jako slitiny ložiskové a pružinové. Dalším výzkumem byly získány slitiny vhodné i pro klenotnictví, zvláště jako náhražka platiny k výrobě klenotů.
 
Fialové zlato – je novinkou poslední doby ze Singapuru, které je složené z  80 % z  čistého zlata a  z  20 % ze slitiny jiných kovů, jako jsou hliník nebo paladium.

Tmavě šedé zlato
kombinace zlata a holmia (Ho). Holmium je v zemské kůře obsaženo v koncentraci přibližně 1,2 mg/kg, o jeho obsahu v mořské vodě údaje chybí. Ve vesmíru připadá jeden atom holmia na 500 miliard atomů vodíku. Velká ložiska této rudy se nalézají ve Skandinávii, USA, Číně a Vietnamu. Holmium je latinský název švédského hlavního města Stockholm. Tento prvek objevili roku 1878/9 současně Marc Delafontaine, Jacques Louis Soret a Per Teodor Cleve

Barva a ryzost šperku (nedejte na pověry)

Standartně vyráběné zlaté šperky musí mít minimální ryzost neboli obsah zlata 8 karátů (333/1000). Laická veřejnost občas považuje zlato z nižší ryzosti než je 14 karátů za méně zlaté či nějaké "divné" ale není tomu tak. Pokud zlatý šperk obsahuje minimálně třetinu zlata, např. již zmíněné 8.karátové zlato, tak ho můžeme považovat za regulérní zlatý výrobek. Stejná logika platí i pro zlato vyšší ryzosti jako je 14 nebo 18 karátů.

Pokud jde o barvu, je bezesporu nejoblíbenější a nejznámější žlutá. Jiná barva, viz tabulka, není na závadu ba naopak. Šperky s diamanty se nejčastěji zasazují do bílého zlata nebo platiny. Pro snubní prsteny se běžně používají různé kombinace, např. žlutá, červená a bílá. Obecně platí, že čím  zajímavější a méně běžná barva, tím větší cena. Bez ohledu na barvu je nejdůležitější ryzost, která ukazuje na obsah zlata ve šperku.




ShopCentrik shop, internetový obchod, B2B, B2C

copyright ©2009-2015 www.ezlato.cz Veškerá práva vyhrazena. Kopírování a jiné použití obsahu není dovoleno.

TOPlist