Jak a kde se skladují zlaté cihly...
Jak a kde se skladují zlaté cihly...
V běžných komerčních bankách u nás se zlatá cihla dá uskladnit v bezpečnostním boxu podobnému tomu co jsme asi již všichni viděli v nějakém filmu. Běžně jsou boxy v samostatné místnosti v počtu od několika desítek až po stovky či tisíce u velkých bank. Bezpečnostní box je podlouhlá kovová krabice s dvěmi zámky na klíč, trendem poslední doby je zabezpečení pomocí biometrických zamků, jako je otisk prstu, scan oka a podobně. V mnoha bankách je součástí i číselný kod, či heslo a podpisový vzor.
Ale v cizině tomu bývá občas jinak. Ne tedy pokud jde o vzhled bezpečnostního boxu ale spíše o pravidla. Velcí investoři se zlatem se řídí hlavním parametrem, druhem ratingu vybrané banky. V USA je to Wells Fargo Bank, ve Velké Británii tzv. velká čtyřka (Big 4'), Lloyds TSB, Barclays, HSBC a Nat West. V zemi bankovního tajemství, Švýcarsku, pravda v poslední době notně nalomeného díky sporu UBS s vládou USA ohledně zpřístupnění amerických účtů, je to Rabobank.
Mimo banky jsou zde ještě firmy které se specializují na úschovu zlata a cenností. Speciální depozitáře provozují například Guernsey Mint, Metro Safe, Bank House a London Branches v Anglii, das Safe ve Vídni v Rakousku, ve Švýcarsku je to Zürcher Freilager v Curychu.
Největší světový soukromý držitele zlata ETF SPDR Gold Trust, ma své zlato a jeho více než 1200 tun, skladováno v trezorech londýnské pobočky HSBC Bank a v trezorech Bank of England LBMA.
Rozdíl mezi bezpečnostním boxem pro jednotlivcem a úschovou zlata pro investory, případně většího množství pro majitele je především v tom, že box není pojištěn. V druhém případě, investoři platí malý poplatek z hodnoty uskladněného zlata, řádově od 0,1% ročně. Např. Mincovna Nového Zélandu nabízí úschovu za 2% z hodnoty uskladněného kovu.
Ne vždy bezepečnostní box je bezpečný. V Americe ve třicátých letech došlo ke konfiskaci investičního a v podstatě veškerého zlata, na základě zákona o vlastnictví této komodity. v roce 1933 při selhání bankovního systému, vládní úředníci asistovali při otevření každého bezpečnostního boxu a majitele dostali výměnou za odevzdané zlato, papírovou kompenzaci ve formě směnky.
Pokud jde o státy tak ty své rezervy mají uskladněny dost často ve svých národních bankách.
Hong Kong skladuje své zlaté rezervy na letišti v Chek Lap Kok. Současně stahuje své zlato z londýnských bank a plánem do budoucna je aby se toto místo stalo centrem pro obchod se zlatem.
Kanada své zásoby téměř zlikvidovala. Za poslední tři desetiletí v trezorech ottawské Bank of Canada nezůstalo více než 3 tuny investičních cihel a slitků.
Spojené státy stále mají nezanedbatelné množství zlata. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu měl tento globální lídr 8132 tun zlata. Největší depositářem neboli místem kde je tato komodita uskladněna je Federální banka státu New York (Federal Reserve Bank of New York) na Manhattanu. Ve známem Fort Knoxu je uskladněna menší část amerického zlata.
 |
|
| Dreamstime © |
Ale v cizině tomu bývá občas jinak. Ne tedy pokud jde o vzhled bezpečnostního boxu ale spíše o pravidla. Velcí investoři se zlatem se řídí hlavním parametrem, druhem ratingu vybrané banky. V USA je to Wells Fargo Bank, ve Velké Británii tzv. velká čtyřka (Big 4'), Lloyds TSB, Barclays, HSBC a Nat West. V zemi bankovního tajemství, Švýcarsku, pravda v poslední době notně nalomeného díky sporu UBS s vládou USA ohledně zpřístupnění amerických účtů, je to Rabobank.
Mimo banky jsou zde ještě firmy které se specializují na úschovu zlata a cenností. Speciální depozitáře provozují například Guernsey Mint, Metro Safe, Bank House a London Branches v Anglii, das Safe ve Vídni v Rakousku, ve Švýcarsku je to Zürcher Freilager v Curychu.
Největší světový soukromý držitele zlata ETF SPDR Gold Trust, ma své zlato a jeho více než 1200 tun, skladováno v trezorech londýnské pobočky HSBC Bank a v trezorech Bank of England LBMA.
Rozdíl mezi bezpečnostním boxem pro jednotlivcem a úschovou zlata pro investory, případně většího množství pro majitele je především v tom, že box není pojištěn. V druhém případě, investoři platí malý poplatek z hodnoty uskladněného zlata, řádově od 0,1% ročně. Např. Mincovna Nového Zélandu nabízí úschovu za 2% z hodnoty uskladněného kovu.
Ne vždy bezepečnostní box je bezpečný. V Americe ve třicátých letech došlo ke konfiskaci investičního a v podstatě veškerého zlata, na základě zákona o vlastnictví této komodity. v roce 1933 při selhání bankovního systému, vládní úředníci asistovali při otevření každého bezpečnostního boxu a majitele dostali výměnou za odevzdané zlato, papírovou kompenzaci ve formě směnky.
Pokud jde o státy tak ty své rezervy mají uskladněny dost často ve svých národních bankách.
Hong Kong skladuje své zlaté rezervy na letišti v Chek Lap Kok. Současně stahuje své zlato z londýnských bank a plánem do budoucna je aby se toto místo stalo centrem pro obchod se zlatem.
Kanada své zásoby téměř zlikvidovala. Za poslední tři desetiletí v trezorech ottawské Bank of Canada nezůstalo více než 3 tuny investičních cihel a slitků.
Spojené státy stále mají nezanedbatelné množství zlata. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu měl tento globální lídr 8132 tun zlata. Největší depositářem neboli místem kde je tato komodita uskladněna je Federální banka státu New York (Federal Reserve Bank of New York) na Manhattanu. Ve známem Fort Knoxu je uskladněna menší část amerického zlata.
